Galerie | His Master's Voice Monarch II

Tenhle konkrétní model gramofonu - DGG Monarch 2 z roku 1905 jsem osobně vždycky chtěl. Kromě toho že hrál v několika filmech jde podle mého názoru o nejkrásnější dubový gramofon své doby.

Proto když se naskytla příležitost získat tuto kutilem hodně napadenou prázdnou skříňku jsem neváhal ani minutu. Majitel mi jí dal se slovy "Ta se nedá zachránit, je dobrá leda na podpal v kamnech".

Skrříňku jsem doma rozdělal na molekuly, více méně stejně nedržela pohromadě, alespoň se lépe opravovala.

Chybělo několik sloupků, poškozená byla jedna lišta a asi nejhorší byl pro mě nepochopitelný výřez v horní desce od nějakého "kutila vylepšovatele".

No a co s tím? Moje první kroky vedly do hobbymarketu pro dubový práh.

Z něj se na cirkulárce uřízly ve shodném rozměru chybějící sloupky a lišta.

Horní deska se rozřízla, vykrojil se poškozený kus a naklížil náhradní kus dřeva.

Horní deska po částečném zhoblování.

A stejný pohled projistotu ještě zespodu.

Z původních sloupků jsem pomocí ocelové vlny a acetonu sundal několik různých nedržících vrchních laků. Všimněte si stále ještě přítomných hlaviček šroubů a hřebíů, kerými je kutil přibouchal ke skříňce.

Nové sloupky se domořily a dopoliturovaly šelakem tak, aby barevně odpovídaly sloupkům původním. Není to úplně jednoduché správně trefit - musí se zvolit odpovídající kombinace mořidel a různě tónovaných šelaků.

Stejně tak jsem pomocí vlny a acetonu umyl i skříňku. Osobně je vždy smývám a brousím šmirglem 1000 kdy pouze odstraním nejdržící částečky starých laků. Historické dřevo časem oxiduje. Pokud se zbrousí hloubkově, skříňka vypadá jako nově vyrobená a celkově ztratí léty nabytý charakter.

A stejný pohled projistotu ještě zespodu.
Z původních sloupků jsem pomocí ocelové vlny a acetonu sundal několik různých nedržících vrchních laků.
Náhradní sloupky vs. sloupky původní. Nové sloupky se domořily a dopoliturovaly šelakem tak, aby barevně odpovídaly sloupkům původním. Není to úplně jednoduché správně trefit - musí se zvolit správná kombinace mořidel a různě tónovaných šelaků.
Stejně tak jsem pomocí vlny a acetonu umyl i skříňku. Osobně je vždy smývám a brousím šmirglem 1000 kdy pouze odstraním nejdržící částečky starých laků. Historické dřevo časem oxiduje. Pokud se zbrousí hloubkově, skříňka vypadá jako nově vyrobená a celkově ztratí léty nabytý charakter.
Veškeré nepůvodní otvory se zatmelí a přebrousí jemným smirkem, následně přijdou doamlovat. Opět si zde zařádil nějaký kutil, na skříňce se zjevně vystřídalo několik držáků.
A vždy když kutilovi odpadla nějaká lišta, místo aby jí přilepil, natloukl tam hřebíky nebo přišrouboval vruty.
Barevná retuš zatmelených míst se zpravidla provádí až po nanesení několika vrstev šelakové politury.
19.jpg
Skříňka během klížení.
Veškeré nepůvodní otvory se zatmelí a přebrousí jemným smirkem, následně přijdou doamlovat. Opět si zde zařádil nějaký kutil, na skříňce se zjevně vystřídalo několik držáků.

A vždy když kutilovi odpadla nějaká lišta, místo aby jí přilepil, natloukl tam hřebíky nebo přišrouboval vruty.

Barevná retuš zatmelených míst se zpravidla provádí až po nanesení několika vrstev šelakové politury.

Skříňka během klížení.

Téměř hotová přeleštěná skříňka při zpětném klížení všech ozdobných lišt a sloupků.

Když se některá ozdobná lišta nedochová a nepodaří se jí sehnat od dalších sběratelů z nějakého vraku, jednou z možností je vytvoření kopie z epoxidové pryskyřice. V první fázi se připraví "bednění" do kterého se nalije kaučuková otiskovací hmota lukopren.